Máte odvahu ke skutečné vnitřní R-evoluci?

V posledních několika letech však neurovědci potvrzují, že skutečný trvalý nárůst potenciálu člověka je daleko náročnější, než si myslíme. Vyžaduje více než jen znát a umět. Např. na pozicích manažerů a leadrů potřebujeme skutečně osobnostně zralé lidi, pevně ukotvené v hodnotách lidství, a to vyžaduje změnu transformační. Tento typ trvalé pozitivní změny vnitřního nastavení osobnostních návyků leadra na žádoucí úroveň vyžaduje lépe poznat zákonitosti změny a vývoje.

Podívejme se tedy na nejnovější objevy neurověd. V první části jsou vždy uvedeny myšlenky J. Schwartze, výzkumného psychiatra na UCLA School of Medicine. Je mezinárodně uznávaným neurologem a světovou autoritou na obsedantně-kompulzivní poruchy. Je rovněž autorem bestselleru „Brain Lock“ a nedávno vydané knihy „The Mind and the Brain“. Tyto myšlenky doplňuji praktickými tipy na využití poznání neuroleadershipu a zkušenostmi z praxe.

Proč je změna někdy tak těžká?

Jeffrey Schwartz:
Mozek je vystavěn tak, aby na úrovni individuálních neuronů rozpoznal změny v prostředí a vyslal silný signál, který nás má varovat před něčím neobvyklým. Signály jsou vytvářeny částí mozku nazvanou orbitální kortex (ten je umístěn přímo nad očními bulvami nebo důlky), který je velmi úzce propojen s mozkovým okruhem pro strach, nazývaným amygdala. Tyto dvě oblasti spolu soutěží a odčerpávají mozkové zdroje z prefrontální oblasti, která je známá tím, že provádí a podporuje vyšší intelektuální funkce. To nás tlačí do jednání, které je více emocionální a více impulsivní: naše zvířecí instinkty nad námi přebírají nadvládu. To se děje do jisté míry při každé změně. Dokonce i tehdy, když se pokoušíte změnit rutinní chování, jsou vysílány silné vzkazy do mozku, že něco není dobře. Tyto vzkazy mají odvést naši pozornost a jsou opravdu schopné převálcovat naše racionální myšlení. Dostat se přes tuto mentální aktivitu vyžaduje opravdu silnou vůli. Souvisí to se základní fyziologií mozku. Klíčovou částí naší vědomé mysli je “pracovní paměť”, která vyžaduje více energie ke svému fungování nežli sada hlubších struktur, které jsou umístěné v bazálních gangliích blízko mozkového středu.

Uvědomme si a vědomě počítejme s tím, že:

1. Změna je myslí lidí často vnímána jako hrozba, pak máme přirozenou tendenci vyhnout se novému.
2. Strach a nejistota spojené se změnami jsou často pouze domnělé. Objevují se i tehdy, když jsou změny pozitivní.
3. Změna vždy vyžaduje a spotřebovává vysoké množství energie, což vyplývá z fyziologie mozku.
4. Cítit strach je přirozené, přijměme ho a naučme se s ním zacházet. Dejme sobě a lidem během změn co nejvíce jistot, předvídavosti. Investujme energii, pojďme do akce – zisk je odměna za riziko!

Jeffrey Schwartz:
Naše pracovní paměť, která sídlí v našem prefrontálním kortexu a používá se pro učení nových aktivit, má značně omezené zdroje. Tato oblast se daleko snadněji unaví, nežli bazální ganglia (podvědomí) a je schopna udr­žovat najednou pouze omezený počet myšlenek „v mysli”. Protože pracovní paměť se může snadno přetížit, jaká­koli aktivita, kterou opakujeme (až do bodu, kdy se stane rutinním zvykem), je posouvána do jiných částí mozku – automa­tického pilota, aby se uvolnily kognitivní – poznávací zdroje. Např. až po několika měsících řízení auta to začneme dělat „bez myšlení”.  

Propracovat se k no­vému okruhu spojení je spíše jako se prosekávat hustým novým lesem, nežli chůze po prošlapané cestičce. Musíme postupovat daleko pomaleji, dát do toho daleko více úsilí a pozornosti na každý krok, kterým se posouváme vpřed. Teď si uvědomte, že vše to, co obvykle děláte v práci, ať už se jedná o prodej, vedení jednání, řízení ostat­ních, dokonce i to, jak komunikujete, je v mozku pevně zapsáno. Pokoušet se to změnit vyžaduje daleko více ener­gie (ve formě pozornosti, jak se ukazuje), než je mnoho lidí ochotno tomu dát. Takže děláme vše, abychom se změně vyhnuli.

Uvědomme si a vědomě využijme, že:

1. Vědomá, pracovní část naší paměti je kapacitně mnohem menší a také mnohem pomalejší a vyžaduje více energie, námahy.
2. Všechny naše návyky (i negativní) jsou uloženy na úrovni podvědomí a z této úrovně se odehrává drtivá většina našich reakcí.
3. Vědomá část mysli však umožňuje zaměřením pozornosti po určitý čas zvládnout potřebný počet opakování a uložit změnu – nový návyk na úroveň podvědomí. Zabezpečte si tak růst osobní zralosti.

Jeffrey Schwartz:
Tím, že je mozek kvantové prostředí, podléhá zákonům kvantové fyziky. V kvantové mechanice otázka, kte­rou si klademe ohledně povahy, ovlivňuje výsledek, který vidíme. To  platí i o mozku. Otázky, které kladete mozku, významně ovlivňují kvalitu propojení, které mozek udělá, a hluboce to mění vzorce a načasování propojení, kte­ré mozek vytváří každý zlomek vteřiny. Ted’ si zaměňte slovní spojení „otázky, které kladete mozku“ za slovo “pozornost“ a dostanete prohlášení: „Kam zaměříte svou pozornost, tam děláte spojení.” Zaměřte svou pozornost na něco nového a budete dělat nová spojení. Toto platí a potvrdily to studie neuroplasticity, kde zaměření pozornosti hraje kritickou roli při vytváření fyzických změn v mozku. 
Neuroplasticita umožňuje jedinci změnit svůj mozek aktivním procvičováním zaměřování pozornosti konstruktivním způso­bem. Pravděpodobně klasickou ukázkou tohoto jsou lidé trpící obsedantně-nutkavými poruchami, kteří pouze po několika týdnech trénování, avšak po spoustě úsilí, byli schopni systematicky měnit svá mozková propojení, o které se opíraly neodbytné myšlenky. Klíčové pro změnu mozku je systematické procvičování sebepozorovacích dovedností, kterým se říká uvědomění mysli. To dává lidem sílu reagovat racionálně na emocionálně stresující podněty.

Využívejme to, že:

1. Mozek je kvantové prostředí, ve kterém pozorovatel ovlivňuje pozorované.
2. Kam směřuje pozornost, tam směřuje energie a myšlení, tam se vytváří neurospojení.
3. Využívejme otázky, které směřují pozornost, tedy podporují vytváření neurospojení, tedy nových nápadů a zdravých návyků.
4. Koučovací přístup pomáhá účinnými postupy vytvořit nové návyky v osobnosti člověka, transformovat staré naučené a škodlivé návyky na novou přirozenou úroveň v souladu s talentem osobnosti.
5. Koučování může být účinné jen tehdy, když koučovaný chce a je ochoten do změny investovat energii a dělat konkrétní akce.
6. Cíleným aktivním procvičováním jsme schopni změnit – transformovat všechny omezující ­i obsedantní návyky, které máme třeba 50 let.

Chovejme se v souladu s vývojem přírody

R-evoluční pojetí rozvoje potenciálu jedince vychází z poznání přirozeného vývoje přírody a člověka. Příroda se evolučně vyvíjí jako celek v souladu s evoluční proměnou prostředí, a tak se potřebuje vyvíjet i člověk. Změnu nelze zastavit, stejně tak jako nezastavíte tok života. Proto v dlouhodobém programu rozvoje osobnosti leadrů Emočního leadershipu se již několik let osvědčuje celostní přístup, který vychází z přirozené funkčnosti tvořivosti mysli. Za použití R-evolučního pojetí dochází k revolučním změnám, ale způsobem, který působí nejen celostně, ale také evolučně, postupně. Z poznání přírodní evoluce pak vychází i naše zdravé zásady, postoje a hodnoty. Využívejte i Vy zásady, které vycházejí z nejnovějších objevů neurověd a jejich aplikaci do praxe.

Jak vidíte, změna je těžká z několika důvodů a ty ukazují na to, že je potřebné poskytnout jedinci, který chce úspěšně provést jakoukoliv změnu, další zdroje. Správný koučovací přístup při vedení lidí podporuje mozek nejen v tvoření nových nápadů, ale dochází také k transformaci návyků, které omezují naše leadry a manažery. Pomoci lidem, aby se rozvíjeli, je v našem rychle se měnícím prostředí stále důležitější. Hledejte a volte postupy, které využívají přirozených zákonitostí a vrozeného potenciálu v osobnosti člověka. Ve skutečnosti nejde o změnu, ale o návrat ke své skutečné přirozenosti. Máte odvahu být sami sebou bez rolí a slupek společenských masek? Jděte vytrvale cestou vnitřní R-evoluce – objevte a realizujte své přirozené dary.

Emanuel Byrtus
Odborný garant, lektor a kouč Shine Leadership s.r.o.