Patří emoce do práce nebo necháte srdce doma!?

Příběh ze života: „Očekávám od svého managementu, že dá do práce veškerou energii. Proč, když pracují doma na svých zájmech, dokážou být tvořiví a podnikaví a tady jim to nějak nejde?“ – to je výkřik jednoho z majitelů firmy před nějakou dobou. Jedním dechem pak říká: „pracujte naplno a emoce mi do práce netahejte. Buďte věcní, pragmatičtí, kompetentní!“

 

Také si myslíte, že emoce jsou slabost a snižují pracovní výkon? Ano, je to jedno z častých přesvědčení, která říkají účastníci našeho rozvojového programu Emoční leadership. Pak jsou tady také přesvědčení, že emoce se neukazují, že je potřeba je potlačit apod. Všechna tato přesvědčení však zásadním způsobem uzavírají možnost využití emocí a to přesto, že skuteční lídři vždy uměli probudit emoce lidí a aktivovat a směřovat jejich obrovskou energii.

 

Zkuste si představit jaké to je, když vás věci baví a máte nadšení. Zkuste si představit, když máte odpor k realizaci některých věcí, s kterými nesouhlasíte, a přesto je musíte udělat. Vnímáte ten rozdíl!? Uvědomujete si, že v obou případech se jedná o rozdílné emoční stavy? V jednom případě máte nadšení, chuť a tedy dostatek energie, jste motivováni. V druhém případě vám odpor a nechuť bere energii a jste demotivováni. Ano správně – nadšení, odpor, strach, zlost, radost a tak dále to všechno jsou emoce, které ovlivňují naši úroveň energie a motivace. Je zjevné, že my sami i lidé s kterými spolupracujeme, fungují jinak. Emoce jsou mocný sluha, ale špatný pán stejně jako oheň. Zjednodušeně řečeno platí:

 

Jistě uznáte, že paradigma velících důstojníků a některých manažerů: „nezajímá mně, co si o tom myslíte a jak se v tom cítíte, prostě to udělejte, jak chci!“ je přežité. Právě tímto přístupem můžete v lidech spíše vzbudit odpor a nikoli nadšení. Lidé potřebují cítit, že jsou vnímání a respektování jako lidé, ne jako stroje. Jak pravil jeden z majitelů, když mne potkal večer odcházeje z práce: ,,Kolik jsi jich dnes opravil?“. Je zjevné, že pokud v lidech svým přístupem aktivujeme odpor, pak roste mezi námi napětí a to spotřebovává energii. To platí jak ve vztahu dvou lidí, tak ve vztahu k nějaké práci. Představte si, když vám bylo nařízeno něco, v čem jste neviděli smysl, čemu jste nerozuměli, proč se to má dělat. Prostě jakmile ve své mysli máte nesoulad s nařízením, pociťujete jistou míru nechuti či odporu dělat to co je požadováno. Pak musíte překonat ten odpor. Jste do jisté míry pasivní a nechce se vám to dělat, odkládáte to, jste otrávení, rezignovaní. Potřebujete aktivně pracovat s vnitřní nechutí, odporem jak u sebe, tak u lidí, se kterými spolupracujete. Ano, jistě můžete ignorovat emoční stav u sebe i svých spolupracovníků, podřízených, partnerů. Důsledky jsou však jasné.

 

Ztrácíte-li vliv na emoce, ztrácíte vliv na energii, na sebemotivaci, motivaci. Ano, vždy budou existovat lidé, či okolnosti, které na vás budou působit negativně, je však na vás, jak se s vnějšími vlivy vypořádáte. Můžete být otrávení několik dnů nebo několik minut!? Pamatujte, že ten kdo je otrávený, ten také otravuje. Emoce mají zásadní vliv na váš výkon a výsledky, ale také prostou radost ze života. Tak to je, ať se vám to libí nebo ne. Emoce dávají vašemu životu barvu, chuť, naplnění nebo máte raději nudnou šeď? Vaše děti, partneři, spolupracovníci brzy zapomenou, co jste jim říkali, ale nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. Nejen to, ale podle toho, jak se s vámi cítili na minulém jednání, zareagují na vás v příštím setkání. Podívejte se na display svého mobilu a listujte adresářem: u někoho pocítíte radost, u někoho lhostejnost a u dalšího člověka pak jistou míru odporu. To není realita, to jsou vaše minulé zážitky s lidmi kolem vás. Jak oni reagují na vaše jméno na display? Je tady vlastně otázka:

 

Nestačí totiž jen vyžadovat výkon. Je potřeba také, získat do svého vlivu mocné vyzařování emocí, které zásadním způsobem výkon, tedy projevy těla ovlivňují. Proto je nutné, zbořit přesvědčení, že já nemůžu za to, co cítím. Pokud tomu věříte, tak musíte počkat, až se lidé a okolnosti změní. Tedy jste obětí vnějších vlivů. Ano, pak máte nárok, ba přímo povinnost cítit se špatně a být v emočním únosu. Pohlcen zlostí, potlačeným odporem, trémou, strachem, či zasažen bolestí z nespravedlnosti. Pokud nepřijmete za své emoce odpovědnost, nemůžete být tvůrce svého štěstí! Musíte počkat, až se „to“ změní. Ale pak přijde něco podobného, co vás zase „dostane“. Nejsou to vnější okolnosti, které způsobují vaše emoční zasažení. Ve skutečnosti vaše emoce ovlivňuje to, jak vaše mysl interpretuje vnější okolností. Možná se rozhodnete nečekat a začnete trénovat novou reakci na zátěžové situace ve vašem životě. Snad nechcete stále jen čekat, až se změní…..? Můžete být tvůrci svého štěstí, sebemotivace, můžete být ti, kdo mají pozitivní vliv na emoce a motivaci lidí kolem vás. Pro Vaši podporu je tady pár tipů, které se účastníkům dlouhodobého programu Emočního leadershipu osvědčily:

 

Nenechávejte srdce zavřené, chladné, apatické. Pak jste necitliví, nečitelní, tvrdí, bez energie apod. Nezvládnuté a potlačené pocity, vám pak chybí k plnému životu, k tvoření s nadšením a radostí. Vždyť platí, že jen ten kdo hoří, může zapalovat! Naopak – otevřete své srdce. Dejte srdce do „hry života“, ať vás ta hra baví a naplňuje. Ano budete tak také citlivější k lidem, energičtější a také úspěšnější!

 

To nám všem přeje Emanuel Byrtus, metodik, kouč a lektor