Čím dál častěji slýcháme o takzvané emoční inteligenci, která se začíná stavět po bok inteligenčnímu kvocientu, IQ. EQ, tedy schopnost zvládat své emoce a být úspěšný v mezilidských vztazích, nabízí velké a často neorané pole pro osobní rozvoj.
Čím dál častěji slýcháme o takzvané emoční inteligenci, která se začíná stavět po bok inteligenčnímu kvocientu, IQ. EQ, tedy schopnost zvládat své emoce a být úspěšný v mezilidských vztazích, nabízí velké a často neorané pole pro osobní rozvoj.
Filip byl majitelem úspěšné a prosperující firmy. Velmi ho ale stresovaly neshody s jeho podřízenými. Byl citlivý a nechtěl druhým ubližovat, takže polykal svoje pocity a nevyjadřoval je. Zdánlivě z ničeho nic začal trpět bolestmi hlavy, často býval podrážděný a v noci nemohl spát. A zatímco někteří jeho kolegové tyto projevy léčili alkoholem a nikotinem, Filip zvolil „modernější“ a „osvícenější“ metodu. Odjel do Indie do ášramu, kde se učil meditovat a zvládat své pocity. Jeho cílem bylo ovládnout své emoce tak, aby žádné neměl. Když se mu to podařilo, vrátil se do své firmy, ale firma přestala prosperovat. Během několika málo měsíců zkrachovala. Když Filipa uviděli jeho známí, úplně se ho lekli. Vypadal, jako by byl už dávno mrtvý. Z jeho očí zmizela jakákoli touha – touha žít, touha konat, touha se kamkoli hýbat. Bez emocí byl z tohoto člověka mrtvý muž, který se jen divil, co se s jeho životem stalo a proč se mu nedaří. Tento příběh se skutečně stal. A dost možná se na nějaké úrovni stal i vám.
Poroste důvěra i vliv
Jeden z nejdestruktivnějších mýtů ohledně EQ říká, že zvládnutá emoce je pouze ta potlačená a nevyjádřená. Ne. Jsou tu naštěstí rozličné programy emoční inteligence (v čele s komplexním programem Emočního leadershipu), které učí své klienty vyjadřovat emoce konstruktivně. A tím nechat růst jejich schopnost být přirozenou autoritou, mít důvěru, vliv a odpovědnost, lépe zvládat zátěžové situace.
Fred Kofman, konzultant a učitel leadershipu a vědomého byznysu ve své knize Vědomý business říká: „Mnoho lidí se domnívá, že emoce jsou v přímém rozporu s rozumem, nicméně řada vědeckých důkazů svědčí o opaku. Přestože emoce mohou rozum přehlušit, rozum bez emocí nemůže fungovat…“
Zajímavý důkaz podává neurobiolog Antonio Damasio. Jednomu jeho pacientovi bylo při operaci mozkového nádoru přerušeno spojení mezi předním mozkovým lalokem (centrum myšlení) a amygdalou (centrum emocí). Operovaný? Ten byl sice schopen přemýšlet, ale necítil žádné emoce! Zůstala mu jeho inteligence a racionální uvažování, ale bez emocí nedokázal činit žádná rozhodnutí.
Bez emocí ztrácíme život
Jaký je váš vztah a postoj k emocím? Jste si vědomi toho, jakým způsobem ovlivňují výkon v zaměstnání váš i vašich kolegů? České výzkumy ukazují, že většina populace zaujímá k emocím postoj ve stylu: „Nezabývám se jimi, pozitivní mi vyhovují, negativní potlačuji.“ Cílem většiny dotázaných je pak být – pokud možno – neemoční, a díky tomu nad věcí.
Jak jsme ale viděli na příkladu Filipa, potlačovat emoce nebo se od nich zcela oprostit nevede k žádoucím výsledkům. Potlačení emocí vede k tomu, že uvnitř nás narůstá vnitřní tlak, který se dříve nebo později projeví výbuchem, a to buď směrem navenek, nebo směrem dovnitř – následky jsou destruktivní v obou případech. Takový dlouhodobý vnitřní stres může vést k nejrůznějším závislostem a zdravotním poruchám. Pokud emoce zcela vyloučíme ze svého života, vyloučíme tak vlastně život sám.
Šárka Pojerová, manažerka a průvodce programu Emoční leadership Shine Leadership, k tomu říká: „Emoce jsou nejen kořením života, ale i zdrojem určitého druhu energie, která nás pohání a žene (nebo nás naopak brzdí při emočních výlevech vůči okolí). Emoce jsou motorem pro dosahování výsledků… Zjednodušeně řečeno, abychom ráno vstali z postele či dosáhli potřebných výsledků, potřebujeme zažít jistý typ emoce – motivaci. Může to být povinnost jít do práce, chuť něco prožít, touha něčeho dosáhnout – nebo třeba radost z krásného rána…“ Skutečně zralý člověk má emoce, které je schopen řídit.
Krocení divokého koně
Když si připustíme a uvědomíme, že emoce nám mohou být hybnou silou, a když se je navíc naučíme správně ovládat, můžeme tuto „zkrocenou“ energii začít využívat jak pro své vlastní dobro, tak ku prospěchu druhých. Zde ovšem bývá častý kámen úrazu. Emoce jsou jako divoký kůň, říká Fred Kofman: „Divokého koně můžeme chytit a uvázat nebo ho můžeme zavřít do malé ohrady, jenže tím ho jenom rozzuříme a bude to nebezpečné jak pro něj, tak pro všechny kolem. Pokud ho ale dáme do dostatečně velké ohrady, kde si může běhat, jak chce, a tam vybíjet svou přebytečnou energii, nebude ubližovat ani sobě, ani ostatním.” Z toho plyne: Než se snažit svoje emoce spoutat, je lepší jim dát dostatečný prostor.
Kofman dále hovoří o pěti základních kompetencích emočního mistrovství. Za prvé je třeba, abychom si byli schopni své pocity a emoce uvědomovat a jasně viděli, co se uvnitř nás děje. Za druhé musíme své emoce dokázat přijmout takové, jaké jsou: „Soudit se za svoje pocity by bylo jako se soudit za to, že jsme unavení, že máme hlad nebo že je nám zima.“ Neneseme zodpovědnost za to, že máme emoce, ale za to, jestli jim podlehneme a začneme jednat impulzivně. Třetí kompetencí je tak logicky schopnost ovládat své instinktivní impulzy, tedy kontrolovat a usměrňovat svou emocionální energii. Následně bude třeba, abychom danou emoci prozkoumali a zjistili, co ji způsobilo, což vede k pátému bodu, který spočívá ve vhodném a konstruktivním způsobu vyjádření emoce.
Emoční klima
Emanuel Byrtus, odborný garant, lektor a kouč programu Emoční leadership (Shine Leadership) dodává: „Skutečný leader je nutně, ať vědomě či nevědomě, leaderem tzv. emočního klimatu, a tedy leaderem energie a jejího zaměření – a to v duchu zásadní věty: ,Kam směřuje tvoje pozornost, tam směřuje tvoje energie.“ Právě tato věta je klíčem k navýšení výkonnosti a úspěšnosti v našem životě, ať už za úspěch považujeme cokoliv.
Pokud chceme být tvůrci svého života a dát svému životu tu „správnou“ barvu a chuť, pak musíme převzít za své pocity více odpovědnosti. To nám umožní držet spokojenost, štěstí, vnitřní klid a lásku ve svých rukou. Neobejde se to ale bez učení a práce se svými emocemi. Je na nás, zda svou emoční energii budeme projevovat konstruktivně nebo destruktivně.
Fred Kofman
Fred Kofman, Ph.D. (*1960), spolumajitel a ředitel společnosti Axialent, učitel leadershipu a vědoméhobyznysu, inspiruje lidi po celém světě k práci postavené na jejich vnitřní integritě a odvaze. Mezi jeho klienty patří například Microsoft, Google, Yahoo!, Shell, Citibank nebo AXA. Tyto principy učil také na mnoha vysokých školách, včetně Cambridge a Harvardu. Autor knihy a audionahrávky Vědomý business, které lze v českém překladu zakoupit na stránkách www.osule.cz
Emanuel Byrtus
Emanuel Byrtus je lektor, kouč a terapeut, spoluzakladatel ENNEA ČR, o.p.s. Jeho specializací je emoční inteligence a osobnostní rozvoj. Na svých emočních trénincích s účastníky pracuje v dlouhodobém procesu na změnách jejich emočních a osobnostních návyků a jejich posunu do žádoucí roviny. Je certifikovaným lektorem Enneagramu pro ČR a střední a východní Evropu. Absolvoval řadu zahraničních studijních pobytů. Má vzdělání v oboru rodinné terapie, psychologie a v technikách mentální práce. Pracuje rovněž s metodikou Results Coaching systems (RSC). Ve spolupráci se Šárkou Pojerovou (Shine Leadership s.r.o.) již řadu let realizuje jedinečný program Emočního leadershipu, v němž je odborným garantem a lektorem.
Šárka Pojerová Mgr. Šárka Pojerová vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze. Vedle své vrcholové sportovní kariéry působila i jako sportovní trenér. Od roku 1999 se věnuje vzdělávání dospělých. Garantuje manažerské rozvojové projekty, specializuje se na oblast emočního leadershipu a manažerských dovedností a v poradenství na hodnocení lidí, zejména 360 °ZV a AC/DC. V současnosti je na pozici ředitelky Shine Leadership. Je držitelkou certifikace mezinárodní společnosti Profiles International. Absolvovala řadu manažerských programů. Je absolventkou a průvodkyní programu Emoční leadership.
Vyšlo v časopise Osobnostní rozvoj, září 2013
Napsala Dana-Sofie Šlancarová a Šárka Pojerová
