SHINE GROUP
light of change®

Peklo změn

Napsal/a
v Projektové řízení, Inspirace, Aktuality
dne

Myslíte si, že se rozhodujete racionálně při řešení složitého úkolu? Kdy volíte jistotu a kdy jdete raději do rizika? Více se dozvíte v článku "Peklo změn“, kde nabízím i konkrétní doporučení, na co si dát pozor. Zejména při startu projektu!

(5minut čtení)

Nedávno získal Nobelovu cenu za ekonomii profesor behaviorální ekonomie Richard H. Thaler (* tipy na související články níže). Navázal tak na George Akerlofa, Daniela Kahnemana a Boba Shillera, kteří k takto oceněným behavioralním ekonomům rovněž patří. Prestižní ocenění ukazuje, že oblast behaviorální ekonomie a neurověd je stále aktuálnější. Co si z těchto výzkumů můžete vzít do vlastního života?

I racionální rozhodnutí může být špatné

Neurovědci zjistili, že většina lidí se rozhoduje odlišně, pokud volí mezi:
A/ jistým menším ziskem a nebo méně jistým větším ziskem

V tomto případě skoro každý volí možnost jistoty (byť menšího zisku). V této situaci se vyhýbáme riziku, že nakonec nezískáme nic. Lidově řečeno, volíme vrabce v hrsti před holubem na střeše.

B/ jistou menší ztrátou, nebo méně jistou větší ztrátou

V tomto případě jdeme do rizika. Volíme variantu méně jisté větší ztráty v budoucnu (protože se chlácholíme nadějí, že by to “nakonec mohlo dobře dopadnout”) před okamžitou a jistou menší ztrátou (např. výdajem za ošetření rizika, či najmutím profesionální podpory).

Nechováme se vůbec racionálně. Příčiny tohoto chování neurovědci již rozkryli.

 

Proč se takto chováme a jak to poškozuje realizaci projektů?

To budeme podrobněji rozkrývat krok za krokem v našem seriálu. Na úvod lze říci, že mnohem více našich rozhodnutí, než jsme ochotni si přiznat, se děje automaticky. Daniel Kahneman uvádí, že tato rozhodnutí činí náš mozkový Systém 1 (rychlý, asociativní a má rád příběhy). Naproti tomu náš mozkový Systém 2 (pomalejší, analytický, pochybující, zapojující kritické myšlení) zapojen není.

Rozhodujeme se často na základě (i neověřených) informací od člověka, kterému věříme, a zejména na základě snadnosti vybavení dané informace. Zaměňujeme snadnost vybavení informace za pravděpodobnost, že nějaký jev nastane. To je typické v mediálním světě. Mizivá pravděpodobnost, že spadne letadlo, je lidmi vyhodnocována za pravděpodobnější, protože se jim díky mediální masáži rychleji vybaví, než jiné možnosti. Naprosto impozantně se tak plýtvá zdroji na ošetření málo pravděpodobných, nebo dokonce v praxi neošetřitelných rizik (Tzv. Heuristika dostupnosti).

Často se také rozhodujeme na základě nějakého stereotypu a jednoho, či dvou šťastných příkladů, které si rychle vybavíme, a nikoliv statistických faktů z daného oboru. Náš mozek prostě není statistika.  Odborně se tomu říká záměna hlavního poměru (tj. toho, co je statisticky průkazné) na úkor reprezentativnosti.

Situaci ještě zhoršuje to, že možné scénáře se v našem mozku vytvářejí na základě omezené množiny faktů, která jsou nám známa.  Daniel Kahneman  zavedl termín WISIATI (zkratka slov “What You See Is All There Is”,  tzn. fakta, která si vybavím, považuji za jediná, která existují). Ta použiji na vytvoření uvěřitelné historky.

V záležitostech spojených s financemi také více riskujeme, když jde o to vyhnout se ztrátě, než když máme příležitost k zisku(tzv. averze ke ztrátě). Jsme rovněž nepřiměřeně optimističtí, zejména pokud jde o naše vlastní schopnosti (tzv. optimistické zkreslení ).

 

Co z toho vyplývá pro projekty, změny a vůbec složitější úkoly?

CHYBY: Na počátku nevěnujeme dost času k rozkrytí zadání. To stojí čas. Nevolíme ani profesionální podporu. Ta totiž stojí peníze. A výdaje času i peněz jsou považovány za jistou (byť menší) okamžitou ztrátu. A ta je nepříjemná.

Jdeme spíše do rizika, I když víme, že chyby se mohou vymstít a celá záležitost může dopadnout hodně špatně.  Přesto ale věříme, že budeme mít tentokrát štěstí. Z několika, často neověřených faktů, proto rychle a sami zkonstruujeme uvěřitelnou historku. Na ní postavíme své rozhodnutí a odhad. Z možných scénářů zvažujeme pouze vysoce optimistický.  Při zahájení projektu jsou tak výrazně podhodnoceny potřebné zdroje a rizika (tzv.Klam plánování).

 

„Naše uklidňující přesvědčení, že svět dává smysl, spočívá na bezpečném základě – máme totiž téměř neomezenou schopnost přehlížet vlastní nevedomost.“  Daniel Kahneman (Myšlení rychlé a pomalé, str. 215)

 

Z vlastní praxe nabízím tato 4 doporučení, když startujete složitější úkol, nebo jej dostanete zadán:

  • Investujte čas a peníze do řádného rozkrytí zadání a naplánování změny. Budete mít mnohem reálnější představu o potřebných zdrojích. Omezíte přetíženost, která je důsledkem podcenění složitosti změn.
  • Než cokoliv podniknete, vědomě potlačte automatické uvažování a shromážděte a analyzujte fakta z podobných projektů a změn.  Vyhnete se tak nepatřičnému optimismu, co se okamžité situace a schopností týmu týká.
  • Uvažte ztráty z nejhorších možných scénářů.  Nemyslete si, že když na samém začátku nevidíte složitost změny a množství rizik (Unkown Unkowns), tak tam složitost a rizika nejsou. Pokud jste dříve realizovali jednodušší podobnou akci, tak vás může tato zkušenost zcela zmást, pokud máte dělat nyní něco složitějšího.
  • Volte jistou menší ztrátu na počátku před mnohem větší, byť ne zcela jistou ztrátou na konci. Využijte podpory někoho, kdo má s danou věcí zkušenosti, nebo vám ji alespoň pomůže rozkrýt a naplánovat.  Ušetříte čas, nervy a nakonec i peníze.

 

I při větší energii věnované na počátku si změn a překvapení užijete víc než dost (viz pružnost/agilita ). Vynaložení více zdrojů na počátku se bohatě vyplatí.  Nebudete se tak „smažit v pekle“ neustálých, špatně připravených změn. Možná ucítíte závan větší duševní spokojenosti z toho, že děláte smysluplnou práci, která vás baví. Zažijete také častěji příjemný pocit z dosaženého cíle a ve vztazích, které jsou obohacující.

 

Zdroje informací a dřívější klíčové texty SHINE k tématu

* Pěkný rozhovor s Richardem H. Thalerem pod názvem Zrušte hotovost a recenze jeho knihy  Misbehaving  vyšly i ve Finmag.

KAHNEMAN, D: Myšlení rychlé a pomalé, Jan Melvil Publishing, Brno, 2012, s. 542 ISBN 978-80-87270-42-4 (Tato skvělá kniha v brilantním překladu Melvil nás bude provázet i v dalších dílech).

TETLOCK, Philip E., GARDNER, Dan: Superprognózy - Umění a věda předpovídání budoucnosti, Brno: Jan Melvil Publishing, 2017, ISBN 978-80-7555-009-5 Článek na blogu SHINE: Iluze odhadů

MLODIMOW, Leonard: Vědomí podvědomí, Praha: Argo a Dokořán, 2013, ISBN 978-80-257.0909-2 (Argo), ISBN 978-80-7363-587-9. Série článků na blogu SHINE Jak lze ovlivnit výkon jednotlivce?

LALOUX, F: Budoucnost organizací, Praha:Peoplecom,2016, s. 377, ISBN 978-80-87917-29-9 Článek na blogu SHINE: Léto, setkávání a přemýšlení – vše může změnit Váš „každoden“

DWECK, C: Nastavení mysli. Jan Melvil Publishing, Brno, 2016, s. 304 ISBN 978-80-87270-75-2

 

Agilita, pružnost a změny - přehled:

Trápí vás množství změn? Nežijte v iluzích a vyhněte se ignoranci

Agilita nebo pružnost? Jak uspět v čase rychlých změn

SHAROT, Tali  Optimism bias TED  [online]. ©2012 [cit. 10.2.2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=B8rmi95pYL0. Článek na blogu SHINE:Jaký vliv má optimistické zkreslení na naše štěstí? 3 tipy pro úspěch Vašich projektů

Pokud chcete o problematice kognitivních iluzí, odhadů a rizik vědět více, doporučujeme:

 

 

 

 

Proč zvolit SHINE?

  • Leadeři ve spojení projektového řízení a manažerského osobnostního rozvoje.
  • Zkušený tým špičkových senior lektorů a konzultantů.
  • Unikátní sdílené know-how již od roku 1996.
  • Množství dlouhodobých referencí a spokojených manažerů.
  • Akreditace rozvojových programů a tréninků.
  • R-evoluční pojetí v přístupu, metodách, postojích a hodnotách.
Více o SHINE

Naši klienti

Všechny reference
Kontaktujte nás
SHINE Consulting s.r.o.
(+420) 739 428 854
josef.hajkr@shine.cz
Shine Leadership s.r.o.
(+420) 603 711 594
sarka.pojerova@shineleadership.cz
Průvodce na cestě změn v e-mailu:

Nechte si posílat tipy, novinky a pozvánky, které inspirují už tisíce leaderů a manažerů.