loading...

Blog / Právní nástrahy automatizace výroby

S rozvojem moderních technologií přichází na pořad dne i řešení obtíží spojených s jejich provozem. Otázka odpovědnosti za škodu, otázka implementace GDPR a další mohou zamotat hlavu nejednomu provozovateli vyspělé techniky.

Průmysl 4.0 je populární pojem značící současný vývoj směrem k digitalizaci a automatizaci nejen výroby, ale obecně věcí kolem nás. Čtvrtá průmyslová revoluce v současné době nežije už pouze ve fantazii vizionářů, čtvrtá průmyslová revoluce je faktem zasahujícím do životů řady z nás.

Jejím důležitým odvětvím je automatizace výroby, která si nachází cestu do stále většího množství českých provozů. Jednou z nejzajímavějších otázek souvisejících s automaty/roboty je odpovědnost za škodu, která jejich činností vznikne. Pokud v odvětví výroby dojde ke škodné události, nemusí být její výše zanedbatelná a v nejhorším případě může být pro podnik i likvidační.

Česká právní úprava považuje robota, tedy i průmyslového, za věc. V případě vzniku škody je třeba zjistit, z jakého důvodu ke škodě došlo. Bylo to proto, že průmyslový robot trpěl vadou a jednalo se tak o škodu způsobenou vadou výrobku? Nebo ke škodě došlo samovolně a budeme tedy takovou záležitost posuzovat jako škodu způsobenou věcí?

V prvním případě je odpovědný výrobce a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem. S těmito osobami je společně a nerozdílně odpovědný i dovozce vadného výrobku, dovezl-li výrobek v rámci svého podnikání.

V druhém případě, tedy je-li škoda způsobena věcí, odpovídá za tuto událost osoba, která měla mít nad věcí dohled. Pokud takovou osobu nelze určit, odpovědným za vzniklou škodu je vlastník věci. Ze shora uvedeného můžeme vyvodit, že je vhodné zaměstnávat osobu, jejíž pracovní náplní je dohled nad průmyslovými roboty. Pakliže ale odpovědná osoba prokáže, že dohled nezanedbala, zprostí se tím své odpovědnosti a za vzniklou škodu nebude v takovém případě odpovídat nikdo.

V současné době je velkým tématem nová legislativa EU nazvaná Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, GDPR) účinná od 25. května 2018. Ačkoliv GDPR a automatizace výroby na první pohled nesouvisí, je třeba nenechat se oním prvním pohledem zmást. Průmyslový robot může disponovat zařízením monitorujícím jeho bezprostřední okolí včetně zaměstnanců podniku. Právní aspekty implementace GDPR do společnosti je tedy třeba mít na zřeteli právě i v souvislosti s průmyslovou robotikou a jejími technologiemi.

Závěrem lze říci, že průmysl 4.0 je trend, který má i neopominutelná právní rizika. Na taková rizika se vyplatí dopředu připravit. Obvykle to bývá výrazně levnější, než následná úhrada vzniklých škod.

 

Richard Gürlich, advokát
GÜRLICH & Co.

Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace