loading...

Blog / Klíčové certifikační možnosti projektových manažerů - postřehy z praxe

Jsme rádi, že v ČR je dostupná nabídka všech nejvýznamnějších certifikačních produktů pro jednotlivce. Je zřejmé, že certifikace podle mezinárodních standardů IPMA® a PMI® i certifikace podle metodiky PRINCE2® jsou možnosti, které představují dobré a kvalitní řešení. K dispozici je řada dílčích certifikátů a podrobnosti certifikačních procesů jasně dokladují, že celý systém je kvalitně nastaven, je transparentní a funkční.

Klíčové mezinárodní neziskové komunity, které poskytují mezinárodní certifikaci, jsou 2: International Project Management Association (IPMA®) a Project Management Institute (PMI®). Hodně rozšířená je pak i certifikace metodiky PRINCE2®. U této metodiky je ale třeba vnímat, že se nejedná o skutečný "mezinárodní standard", ale o v praxi hodně rozšířenou metodiku. Její rozvoj je věcí soukromé spolenčnosti, což je oproti nezávislým odborným komunitám rozdíl.

Postřehy:

U certifikace IPMA® v ČR je situace taková, že proces přípravy k certifikaci a vlastní certifikace je zcela procedurálně oddělen (celý proces certifikace probíhá u Certifikačního orgánu IPMA Česká republika) a jednotlivé části zkoušky se dějí v jiný den a jsou provedeny, resp. dozorovány, jinými lidmi. Je třeba ale říci, že ani zde (obdobně jako ve většině členských zemí IPMA) neexistuje 100% nezávislost. Jde o to, že v zemích, kde je „trh“ malý (jako např. v ČR), není možné prosadit do praxe model, kdy zkoušející, zapojení do certifikačního procesu, nejsou sami v praxi činní jako konzultanti či školitelé projektového řízení. Takto je to, pokud víme, nastaveno pouze v Německu. Tam je ale tak veliký trh, že se zkoušející „uživí“ v rámci této role. IPMA Česká republika řeší tento potenciální konflikt zájmů v rámci etiky a nastaveným, resp. důsledně dodržovaným pravidlem, že ten, kdo daného kandidáta připravoval, jej nesmí následně hodnotit v certifikačním procesu. Kandidáti mají také možnost sdělit Certifikačnímu orgánu, že u některých zkoušejících se obávají možného konfliktu zájmů či podjatosti. Certifikační orgán běžně této námitce vyhoví. Tím, že množina zkoušejících sestává z více než 20 osob, je zaručen dostatečný výběr, a to jak oborový, tak i z různých organizací. Výhodné je také cílevědomé a poměrně intenzivní sdílení znalostí mezi zkoušejícími a vzdělávacími organizacemi.

IPMA® dále využívá více nástrojů pro prověření způsobilosti. Jednak je to celý proces posuzování vstupní dokumentace a ověřování referencí (vždy 2 hodnotiteli), písemná zkouška, která má i části hodnocené přímo zkoušejícími, a dále pak pro vyšší stupně certifikace i písemný úkol („assignment“) a ústní pohovor. Na druhou stranu je zde (obdobně jako např. na vysokých školách) vždy určitý subjektivní prvek. Certifikační proces je zde tedy náročnější na kalibraci. V praxi také narážíme na určitý rys národní povahy, a tím je malý respekt k autoritě. Stává se, že kandidát se s výrokem zkoušejících neztotožní, vnitřně jej nepřijme a někdy postupuje i formou odvolání.

Za jednoznačný přínos pro praxi projektového řízení považujeme rovněž to, že pro IPMA® certifikaci je v ČR dostupné a je doporučováno vstupní vzdělání u firem, který mají akreditován vzdělávací program. Je nastaven i systém zpětných vazeb těmto akreditovaným firmám, aby mohli své kurzy stále zdokonalovat a učili skutečně to, co je zkoušeno.  Líbí se nám také to, že v rámci vlastní země je možné si sami procesy certifikace do určité míry ladit a zapojit naše lidi. Např. PMI® je zcela centralizovaný systém, kdy v ČR nemáme žádný vliv na to, jak je certifikační proces nastaven. Tím, že většina poplatků za certifikace u IPMA® zůstává národním asociacím, má IPMA® udržitelnější obchodní model zejména pro menší země, které nemohou žít z bohaté komunity sponzorů.

Za nevýhodu může být považována skutečnost, že způsoby prověřování nejsou v jednotlivých členských zemích IPMA totožné. Je ovšem otázkou, do jaké míry se jedná o nevýhodu a do jaké naopak o výhodu – ve smyslu zohlednění místních/národních specifik a požadavků. Národně laděná certifikace dokládá, že daný manažer projektu je způsobilý nejen z hlediska mezinárodních, ale i lokálních potřeb. IPMA® také nepředepsala jednotný slovník pojmů, ani nástroje a techniky, ani povinnou literaturu. Toto vše jsme si museli v ČR udělat sami. Je tedy zřejmé, že certifikát IPMA® je v různých zemích různě obtížné získat. Výhodou IPMA® je ovšem také to, že v každé členské zemi je jeden zástupce, který je pro certifikaci validován a je zde fungující zastřešující komunita.

Kompetenčně postavenou certifikaci IPMA považujeme za nejkomplexnější proto, že řeší všechny druhy kompetencí (technické, behaviorální i kontextové), využívá více nástrojů pro hodnocení kandidátů a má velmi propracovaný systém řízení kvality certifikačního procesu.

U certifikace PMI® oceňujeme především vynikající „knowledge base“. Je to skutečně nejlepší současná sbírka „best practices“ projektového řízení. Komunita kolem PMI funguje. Díky centralizaci a tradičně „americky propracovanému“ obchodnímu modelu, standardy PMI rozhodně stojí za pozornost. Bezesporu cenné je také být členem PMI® a zapojovat se do činnosti komunity. Certifikační zkouška je rovněž písemná a obdobně, jako u PRINCE2® využívá jenom jeden nástroj ověřování. Je ovšem také jednoznačně vyhodnotitelná, všude stejná a odpadá zde subjektivní prvek. Proces zkoušky je také zcela oddělen od školicích organizací (alespoň pro ČR to tak platí). Na druhou stranu ovšem neexistuje odpovídající systém zpětné vazby, a to ani směrem k akreditovaným vzdělávacím společnostem (R.E.P.).

U certifikace navázané na metodiku PRINCE2® bychom rádi vyzdvihli zejména skutečnost, že se jedná o prověření znalosti konkrétního návodu. Dokladem životaschopnosti produktu je i vysoký počet vydaných certifikátů, resp. celková pozitivní dynamika této rodiny certifikačních produktů. Zkouška PRINCE2® je centralizovaná, tj. stejně vypovídající jak v ČR, tak kdekoliv jinde. U úrovní Foundation a Practitioner je to písemný test, který je jednoznačně vyhodnocen. Není zde tedy subjektivní prvek. Úroveň Professional je potom hodnocena naopak prostřednictvím Evaluatorů, což subjektivitu nutně obsahuje. Vlastní proces certifikace je kratší a méně byrokratický v porovnáním s IPMA® i PMI®. Výhodou je i dostupnost testů v češtině. Existuje také systém akreditace tréninkových organizací a v ČR je dostatečná nabídka.

Na druhou stranu není zcela oddělen proces přípravy k certifikaci (která ale není povinná) od vlastní zkoušky. Obojí se děje na jednom místě, byť vyhodnocení se u PRINCE2® Practitioner provádí držitelem příslušné licence. Lektor přípravného kurzu ale zpravidla provádí také dozor u zkoušky a určité riziko, že převáží jeho přirozený zájem, aby pokud možno všichni kandidáti při zkoušce uspěli, zde je. Procento úspěšnosti u certifikace PRINCE2® Foundation je velmi vysoké (cca 96%) a u PRINCE2® Practitioner je cca 75%. Bohužel tuto informaci jsme nedohledali u PMI®. (IPMA® v ČR má dlouhodobě nastavenou poměrně vysokou laťku obtížnosti, projevující se přibližně 30% neúspěchem na první pokus.)

Certifikace navázaná na metodiku PRINCE2® také neobsahuje prověřování behaviorálních kompetencí a v rámci nejběžnějších dvou produktů (Foundation a Practitioner) je u zkoušky využíván jenom jeden z nástrojů pro posouzení způsobilosti, a tím je písemný test.

Ověření kvalifikace v rámci Národní soustavy kvalifikací ČR (pro oblast projektového řízení) je poměrně nový produkt, který si na trhu teprve bude hledat své místo. Zde je třeba si uvědomit, že prověření kvalifikace není mezinárodně platnou certifikací, jako je tomu v případě IPMA®, PMI® (či PRINCE2®). Vydávané „Osvědčení o kvalifikaci“ má trvalou platnost a osoba, která se daným osvědčením bude prokazovat, nemusí dokládat naplnění žádných dalších požadavků (praxi, studium apod.). Je rozhodně dobře, že se podařilo po několikaletém úsilí dotáhnout celý produkt do legislativně ukotveného rámce. Na druhou stranu je třeba poukázat na dvě nebezpečí:

Prvním nebezpečím je to, že autorizovaných osob je celá řada. Přitom ale podmínky pro získání autorizace nezajišťují dostatečně, že daná autorizovaná osoba je skutečně připravena kvalifikaci dobře prověřovat. Podíleli jsme se a dále se podílíme na rozvoji certifikačního procesu IPMA® a byť IPMA Česká Republika má již zkušenost již mnohaletou a navazuje na „best practices“ silné mezinárodní organizace, stále je zde co zlepšovat. Neumíme si dobře představit, že bez centralizovaného systému hlubšího prověřování toho, jak zkouška u jednotlivých autorizovaných osob skutečně probíhá, jaké jsou otázky, příklady atd., bude prověření srovnatelné. Takovýto propracovaný systém nelze i při nejlepší vůli zajistit s hrstkou lidí.

Druhým nebezpečím je to, že není stanovena jednotná cena certifikace. Jednotlivé autorizované osoby si tak cenově konkurují. Toto má potenciálně neblahý vliv na kvalitu (obdobně, jaká má neblahý vliv na kvalitu celý systém podpory vzdělávání pomocí grantů tak, jak je v praxi nastaven), která není dostatečně nezávisle ověřována. Mohlo by se zdát, že takto nastavený systém je výhodný pro „kupujícího“, ale opak je pravdou – přinejmenším z dlouhodobého hlediska. Za třetí pak je zde nebezpečí konfliktu zájmu, protože autorizovaná osoba má z důvodu výše uvedené konkurence zájem, aby pokud možno všichni kandidáti, kteří absolvují prověření, u zkoušky uspěli. Nechceme zde spekulovat na řadu možných „kreativních řešení“, která se zde dají snadno realizovat (např. probrat testové otázky v rámci nějakého přípravného kurzu a na závěr realizovat „ostrý test“, apod.).

Rozhodně se zde přimlouváme za dotažení procesu udílení autorizace a kontroly kvality tak, aby nový produkt neskončil, jako řada dalších certifikátu v pozici „je to nutný papír, ale nic fakticky neznamená“.

Další postřehy

Požadavky na praxi v projektovém řízení u jednotlivých certifikátů můžeme s určitým zjednodušením znázornit jejich vzájemné vztahy - čím výše v pyramidě daný certifikát je, tím je významnější a dokládá vyšší odbornou způsobilost. Důležité je i vnímat zda-li je, či není, požadována praxe:



Porovnání IPMA® a PMI® lze přirozeně pouze naznačit, protože PMI® obecně umožňuje nahradit část praxe adekvátním vzděláním. Ve schématu stručně uvádíme i Národní soustavu kvalifikací (certifikáty NSK -AK, NSK -MP a NSK -MPKP). Ta nepožaduje praxi žádnou, obdobně jako IPMA Level D®. V porovnání s mezinárodními standardy je ale význam NSK zatím marginální.

Zajímavý postřeh máme k certifikaci PRINCE2® Practitioner. 

Jestliže máte v úmyslu složit zkoušku v úrovni practitioner, jednou z podmínek je vlastnit jeden z nasledujicích certifikatů

  • PRINCE2 Foundation (2009/2017),
  • Project Management Professional (PMP),
  • Certified Associate in Project Management (CAPM),
  • IPMA Level A® (certifikovaný riaditeľ projektu),
  • IPMA Level B® (certifikovaný projektový senior manažér),
  • IPMA Level C® (certifikovaný projektový manažér),
  • IPMA Level D® (certifikovaný projektový praktikant).
     

Tj. jestliže jste držitelem nejrozšířenejších mezinárodních certifikátů o PMI® či IPMA® můžete se prihlásit přímo na zkoušku a není potřeba abslolvovat PRINCE 2 Foundation.
 

Vazba na ISO


Zajímavým tématem je souvislost certifikačního procesu s ISO normami. Aktuálně je platná norma ČSN ISO 17024:2012. Norma stanovuje požadavky na certifikační orgány, aby pracovaly shodným, srovnatelným, spolehlivým a důvěryhodným způsobem. Certifikační orgán musí mít vlastní systém managementu kvality (který např. u IPMA ČR prověřuje IPMA® pravidelnou validací). Vystavený certifikát dokladuje, že držitel splňuje stanovené požadavky a v certifikované oblasti dosáhl požadované úrovně odbornosti a udržuje si je po dobu platnosti. Proto mají certifikáty omezenou platnost a pro jejich udržení jsou nutné recertifikace.

Pozoruhodné je, že pojem „certifikát“ není chráněn žádnou ochrannou známkou. Proto je za certifikát často vydáváno pouhé osvědčení o absolvování vzdělávací akce, která může, ale také nemusí být, ukončena zkouškou. Je tedy nutné si vždy ověřit, co který „certifikát“ dokládá, resp. co konkrétně který certifikační proces ověřuje. PMI® také již v roce 2007 získala certifikaci na předchozí verzi normy ISO 17024 a z celkového nastavení aktuální podoby normy ISO 21500 a aktuální podoby PMBOK® Guide Sixth Edition je zcela zřejmé, že zde dochází k aktivnímu vzájemnému ovlivňování. Které normy jsou platné a náhled textu normy naleznete např. zde:

Závěr


Byť jsme aktivní zejména v oblasti mezinárodních certifikací IPMA® a PMI® a spolupodíleli jsme se na nastavení ověřování kvalifikace dle Národní soustavy kvalifikací, nemáme jednoznačnou preferenci. Konkrétní rozhodnutí, kterou certifikaci zvolit a kterou bychom doporučili, je tak spíše závislé na situaci, ve které se daný uchazeč nachází. Je vhodné uvážit prostředí, ve kterém uchazeč působí, jeho jazykovou vybavenost, zda-li má zájem o kompetenční rozvoj (pak IPMA®), o znalost konkrétní metodiky (pak PRINCE2®) nebo chce celoživotně platný dokument apod.. Všem, kteří na sobě pracují a chtějí se i prostřednictvím náročného procesu certifikace zlepšovat, jednoznačně fandíme. Děkujeme také všem, kdo pomáhají propagovat a prosazovat „dobré mravy“ v oboru projektového řízení, a to bez ohledu na organizaci či certifikačním modelu, ve kterém působí.

Autoři: Josef Hajkr, Tomáš Klein, Martin Adámek, Přemysl Hoffmann, SHINE Consulting s.r.o.

Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace