loading...

Know-How / Nesnesitelná lehkost snění

V článku se dozvíte, jak využít spánku k tomu, abyste byli zdravější, fungovala Vám skvěle paměť a dokázali jste lépe inovovat.

„Čistý spánek, jenž rozmotává sítě starostí, spánek, tu denní smrt a lázeň duše, lék na bolest, nejvýživnější pokrm hostiny života” 
William Shakespeare, Macbeth. 

Všechno v přírodě má svůj rytmus. Všechno se rodí, zraje a umírá. Zásadním „šéfem”, který nás každý den synchronizuje, je Slunce. Všechny živé organismy rytmicky spí. Příroda nedělá nic, co by nedávalo smysl, a tak je zřejmé, že i spánek má svůj velký význam. Edison ale svým vynálezem žárovky otevřel Pandořinu skříňku: „Můžeme mít světlo, kdy chceme.” Díky umělému osvětlení a organizaci práce v moderní společnosti spíme mnohem méně. Také spíme mnohem méně v úplném klidu a bez rušivých vlivů. To zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví, vztahy, ale kupodivu i to, kolik se toho naučíme a co vymyslíme.

Již v roce 1729 objevil francouzský astronom Jean-Jacques d´Ortous de Mairan, že kytka Mimosa pudica během dne roztahuje listy a v noci je stahuje. To Vás asi nepřekvapí. Veliké překvapení ale zažil, když zkusil kytku umístit do tmavé skříně. Kytka si zachovala stejný vzorec pro roztahování a stahování listů. Došlo mu tím, že květina v sobě má své vlastní „vnitřní hodiny“, které fungují bez ohledu na okolí - tzv. cirkadiánní rytmus. 

Cirkadiánní rytmus u lidí pak potvrdili v roce 1938 profesor Kleitman a jeho asistent Richardson. Spali 6 týdnů v jeskyni bez kontaktu s okolím. Tímto experimentem ověřili, že i lidé mají svoje „vnitřní hodiny” fungující nezávisle na okolí. Vědci navíc zjistili zásadní věc: u každého člověka se rozvine zhruba stejné schéma: 15 hodin bdělosti a 9 hodin spánku.  Naše vnitřní hodiny „netikají” všem stejně, ale vždy jsou blízko dvacetičtyřhodinové rotaci Země. To, že vidíme slunce, naše vnitřní hodiny během dne neustále ladí. Tyto vnitřní hodiny definitivně a neměnně pro každého určují, jak se během 24 hodin vyvíjí Vaše aktivita. Navíc platí, že i když je rytmus pro všechny stejný, „náběh” je pro ranní typy „skřivany” dříve, než pro odpolední typy „sovy” (viz článek Sova, skřivan a třetí pták).

 

A teď dávejte dobrý pozor!

Současně funguje i druhý mechanismus. Od okamžiku probuzení se Vám v mozku postupně hromadí chemická látka adenosin. Funguje jako barometr, který postupně zaznamenává čas uplynulý od probuzení. Během spánku se tato chemická látka odbourává, ale pokud spíte nedostatečně (méně než 8 hodin denně), tak Vám jí v mozku trochu zůstane na další den. Nový den tedy nezačínáte z nuly. Cirkadiánní rytmus a adenosinový rytmus (který si nastavujete sami tím, jak dlouho spíte a kdy se probudíte) zásadně ovlivní Vaši denní aktivitu a také zdraví.

Během spánku prochází náš mozek opakovaně cyklem lehkého spánku (NREM) a hlubokého spánku (REM). Vědci také již podrobně zjistili, co se během obou fází vlastně děje. Během lehčí fáze spánku se ukládají nové vzpomínky do dlouhodobé paměti a dochází tak k uvolňování  „operační paměti” v hypotalamu. Když se pak vzbudíme, jsme schopni se zase něco naučit, ale také máme v paměti uloženy vzpomínky. Funguje to tak, že nestačí se před učením vyspat, ale abyste si něco pořádně zapamatovali, je třeba  spát minimálně již zmíněných 8 hodin - a to alespoň 3 dny po učení! Bohužel pro zastánce drobných neřestí je ověřeno, že alkohol a káva před spaním výrazně negativně ovlivňují kvalitu a hloubku spánku. S hrůzou si vzpomínám na praktiky, které jsem provozoval během studií. Noční učení před zkouškou a následně prohýřená noc po ní.  A důsledek je jasný - skoro vše jsem brzy zapomněl.

Mozek ale navíc umí v nerušeném NREM snění kombinovat všechna fakta, která má uložena, a během noci prostě dát dokupy řešení otázek, na které během dne nedokáže přijít. Periodická tabulka prvků, kterou geniálně vymyslel Mendělejev, se mu v noci zdála. On ji ráno pouze zapsal.  A tady je klíč k inovacím.

Nejcennější dobou spánku pro generování nových myšlenek jsou poslední 2 hodiny před probuzením, kdy je NREM spánek nejčastější. Je to čas, kdy se Vám mimochodem nejvíce zdají sny. Co se ale stane, když každý den zahajuje budík a Vy se nedospíte? O tuto zásadní fázi spánku přijdete.

 

Tipy z mé vlastní praxe

Pokud chcete podávat dobrý výkon a mít dobré nápady, spěte pravidelně minimálně 8 hodin denně. Pokud máte věci kolem sebe zařízené tak, že to nyní není možné, tak to prostě změňte. Přerušíte tak začarovaný kruh, kdy díky chronické spánkové deprivaci máte horší  výkon a můžete kupit i chyby. Díky nižšímu  výkonu a chybám musíte pracovat déle. Tudíž málo spíte.

Učení
Pokud si chcete něco dobře zapamatovat, učte se vyspaní a spěte po učení alespoň 8 hodin minimálně 3 dny. Bez večerního alkoholu a kávy. 

Inovace
Když potřebujete vymyslet něco nového, tak postupujte takto:

  1. Průzkum faktů: Udělejte si „doširoka” rešerši dostupných faktů a těmi nakrmte svůj mozek. 
  2. Pochopení faktů: Pokud něčemu ze získaných informací nerozumíte, tak to v druhém kroku prostudujte tak, abyste to pochopili. Mozek totiž umí vytvořit nové řešení jenom z jemu známých a srozumitelných faktů. 
  3. „Přezdání”: Nechejte si to „přezdát”. Součástí „přezdání” je kvalitní, nerušený a dostatečně dlouhý spánek. Pokud je věc složitá, klidně to může trvat i několik dní.
  4. Dokončete úkol: Po nějaké době se odpočatí a v plném vědomí pusťte do úkolu a dokončete ho. Buď už jej v hlavě v zásadě máte hotový, nebo řešení najdete docela rychle.

Když se Vám podaří prosadit toto i v celém týmu, budete opravdu překvapeni, čeho jste společně schopni.

 

Závěr

Když spíte méně než 8 hodin denně, tak trpíte spánkovou deprivací. Neobelhávejte se, že 7 (či dokonce 6 hodin) je „skoro” totéž.  Na sníženou výkonnost jste už zvyklí a fakticky ani nevíte, čeho byste byli schopni, kdybyste spali více. „Šlehněte si” spánek na 2 měsíce.  Dokud to nezkusíte, neuvěříte.   

Zajímejte se také, kolik hodin vlastně spí lidé, se kterými spolupracujete. Možná jsou protivní, neurotičtí a chaotičtí prostě jenom proto, že jsou chronicky nevyspaní. 

Jaké důsledky na naše zdraví má nedostatek spánku a na druhou stranu, co vše můžeme zlepšením spánku dosáhnout, rozebereme v dalším dílu miniseriálu. 

Autor článku: Josef Hajkr, SHINE Consulting s.r.o.


Citované a související  zdroje:

  • WALKER, Matthew P. Proč spíme: odhalte sílu spánku a snění. Přeložil Filip DRLÍK. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2018. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-050-7 
  • Tip: Doporučuji Vám nechat si tuto skvělou knihu nadělit od Ježíška, nebo na narozeniny, a následně přečíst. Koupit ji a založit nestačí. Nebo ji nadělte někomu z rodiny a přečtěte si ji pak sami. Zabijete dvě mouchy jednou ranou.

Doporučení k dalšímu samostudiu z našeho blogu www.jaknazmenu.cz:

Nastavte férové prostředí pro projekty, změny a inovace www.motiv-ace.cz