loading...

Blog / Jaký vliv má optimistické zkreslení na naše štěstí? 3 tipy pro úspěch Vašich projektů.

Běžně zažíváme situace, kdy se věci nedaří tak, jak jsme předpokládali. Proč často realizace projektu, či změny, trvá mnohem déle? Proč je řízení rizik stále hodně podceňovaná oblast? Jeden z důvodů je tzv. „optimistické zkreslení“ (Optimismus bias). O co jde a jak postupovat, to naznačí tento článek. (5 minut čtení)

Naprostá většina z nás je mnohem optimističtější, než je realita. Předpokládáte, že věci se spíše podaří, než nepodaří. Zásadní na tom ale je to, že toto se týká zejména Vás samotných. Máte vrozenou tendenci přeceňovat své vlastní schopnosti a ignorujete rizika.

Např.:

  • Věříte, že je nižší pravděpodobnost, že se stanete obětí trestného činu než ostatní
  • Pokud jste kuřák, tak věříte, že dostane rakovinu plic s nižší pravděpodobností, než jiný kuřák

Toto v neurovědách již dávno prokázané chování má své důsledky. Vědci ví, jaká část mozku toto chování má na starost. Krátkodobě lze dokonce stimulací určitých částí mozku toto chování ovlivnit. Fenomén optimistického zkreslení vznikl evolučně v dobách, kdy podmínky byly tak krušné, že nám lidem prostě „růžové brýle“ pomáhaly přežít a pohnout se k nějaké akci (byť s malou pravděpodobností na úspěch). 

  • Přehlížíte rizika, protože se těšíme na vysněný, či požadovaný výsledek.Navíc věříte, že takto to vidí i ostatní.
  • Váš mozek se zaměřuje na vyhledávání informací-argumentů, které podpoří dosažení chtěného cíle. To, co by se na této cestě mohlo pokazit, mozek ignoruje.
  • Jste motivovaní se prezentovat v lepším světle, protože lidé, kteří se prezentují v horším světle, jsou méně akceptovaní společností.
  • Jste tím více optimističtí, čím více věříte, že můžete danou situaci ovlivnit.Příkladem je to, že řidič auta věří, že dojede v pořádku, protože on přeci umí řídit auto lépe než druzí.

Několik postřehů z výzkumů

Před několika lety o tomto fenoménu krásně přednášela na TED p. Tali Sharot (vystoupení je dostupné včetně titulků v češtině ZDE).

1/ Subjektivní vnímání reality - důležitá není udalost sama, jako to, jak ji interpetujeme 

Nádherně o tom hovoří Carol Dweck ve své knize „Nastavení mysli“ . Jsou lidé s tzv. „růstovým nastavením mysli“ a s „fixním nastavením mysli". Tutéž situaci hodnotí diamentrálně odlišně. Lidé s „růstovým nastavením mysli“ si při úspěchu říkají: „Jasně, jsem prostě chytrý“. Když neuspějí,  tak si řeknou, že  okolnosti byly nepříznivé, úloha příliš těžká, ale příště to zvládnou.

Lidé s fixním nastavením mysli v situacích, kdy uspějí, říkají: „To byla jenom náhoda. Okolnosti byly mimořádně příznivé, ale příště se to asi zase nepodaří.“. A když neuspějí? „Jasně, to se mi děje pořád. Jsem prostě hloupý…“

2/ Rádi se na něco hezkého těšíme.

Očekávání dobrého dělá lidi šťastnými. Je zajímavé, že lidé mají nejraději sobotu, ale hned na druhém místě není neděle (kdy je také volno), ale pátek. Máme se přeci na co těšit…

3/ Změna objektivní reality - sebenaplňující předpověď 

Je prokázáno, že se nám skutečně děje to, čemu věnujeme největší mentální energii. V co prostě věříme, co si nejvíce přejeme. Optimismus tak mění i objektivní realitu. Bohužel toto ale platí i pro negativní očekávání, strachy.

3 tipy pro úspěch vašich projektů

Co už nedělat?

  • Stýkat se s negativními lidmi, sledovat neštěstí a vůbec takto přemýšlet je nebezpečné. Takže žádné horrory v televizi (obzvláště ne večer) a sledování různách negativních zpráv (neštěstí, teroristi a podobně...). Vyhýbejte se takto „toxickému“ prostředí. Doma i v práci.

Co dělat nově?

  • Naučte se aktivně pracovat s riziky tak, že dopředu identifikujete předpoklady, které se musí naplnit. Pak se můžete ptát: „Co se může stát, že se daný předpoklad nenaplní“.
  • Naučte se pracovat se svými emocemi. 

Co dělat lépe?

  • Dejte si pozor na odhady, které Vám dávají jiní. Zejména pak na ty odhady, které se týkají práce lidí, kteří sami odhad provádějí.
  • Jsme již tak nastavení, že nejsme ochotni své nerealistické odhady změnit ani v situaci, kdy jsme konfrontováni s reálnými daty. Zajímavé ale je, že míra upravit svůj odhad je větší v situaci, kdy Váš vlastní odhad byl pesimističtější než je realita. Bohužel ale většinou je tomu právě naopak…. Je tedy nutné nevěřit prvnímu odhadu a také odhadu provedenému jedním člověkem. Je třeba aktivně sbírat a prezentovat fakta.

Pokud chcete o problematice odhadů a rizik vědět více, doporučujeme:

Zdroje

Wikipedie Optimism bias [online]. ©2017 [cit. 10.2.2017]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Optimism_bias

SHAROT, Tali  Optimism bias TED  [online]. ©2012 [cit. 10.2.2017]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=B8rmi95pYL0

DWECK, C: Nastavení mysli. Jan Melvil Publishing, Brno, 2016, s. 304 ISBN 978-80-87270-75-2 (Existuje anglický originál)

Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace