loading...

Blog / Nesnesitelná lehkost snění

V článku se dozvíte, jak využít spánku k tomu, abyste byli zdravější, fungovala Vám skvěle paměť a dokázali jste lépe inovovat.

„Čistý spánek, jenž rozmotává sítě starostí, spánek, tu denní smrt a lázeň duše, lék na bolest, nejvýživnější pokrm hostiny života” 
William Shakespeare, Macbeth. 

Všechno v přírodě má svůj rytmus. Všechno se rodí, zraje a umírá. Zásadním „šéfem”, který nás každý den synchronizuje, je Slunce. Všechny živé organismy rytmicky spí. Příroda nedělá nic, co by nedávalo smysl, a tak je zřejmé, že i spánek má svůj velký význam. Edison ale svým vynálezem žárovky otevřel Pandořinu skříňku: „Můžeme mít světlo, kdy chceme.” Díky umělému osvětlení a organizaci práce v moderní společnosti spíme mnohem méně. Také spíme mnohem méně v úplném klidu a bez rušivých vlivů. To zásadně negativně ovlivňuje naše zdraví, vztahy, ale kupodivu i to, kolik se toho naučíme a co vymyslíme.

Již v roce 1729 objevil francouzský astronom Jean-Jacques d´Ortous de Mairan, že kytka Mimosa pudica během dne roztahuje listy a v noci je stahuje. To Vás asi nepřekvapí. Veliké překvapení ale zažil, když zkusil kytku umístit do tmavé skříně. Kytka si zachovala stejný vzorec pro roztahování a stahování listů. Došlo mu tím, že květina v sobě má své vlastní „vnitřní hodiny“, které fungují bez ohledu na okolí - tzv. cirkadiánní rytmus. 

Cirkadiánní rytmus u lidí pak potvrdili v roce 1938 profesor Kleitman a jeho asistent Richardson. Spali 6 týdnů v jeskyni bez kontaktu s okolím. Tímto experimentem ověřili, že i lidé mají svoje „vnitřní hodiny” fungující nezávisle na okolí. Vědci navíc zjistili zásadní věc: u každého člověka se rozvine zhruba stejné schéma: 15 hodin bdělosti a 9 hodin spánku.  Naše vnitřní hodiny „netikají” všem stejně, ale vždy jsou blízko dvacetičtyřhodinové rotaci Země. To, že vidíme slunce, naše vnitřní hodiny během dne neustále ladí. Tyto vnitřní hodiny definitivně a neměnně pro každého určují, jak se během 24 hodin vyvíjí Vaše aktivita. Navíc platí, že i když je rytmus pro všechny stejný, „náběh” je pro ranní typy „skřivany” dříve, než pro odpolední typy „sovy” (viz článek Sova, skřivan a třetí pták).

 

A teď dávejte dobrý pozor!

Současně funguje i druhý mechanismus. Od okamžiku probuzení se Vám v mozku postupně hromadí chemická látka adenosin. Funguje jako barometr, který postupně zaznamenává čas uplynulý od probuzení. Během spánku se tato chemická látka odbourává, ale pokud spíte nedostatečně (méně než 8 hodin denně), tak Vám jí v mozku trochu zůstane na další den. Nový den tedy nezačínáte z nuly. Cirkadiánní rytmus a adenosinový rytmus (který si nastavujete sami tím, jak dlouho spíte a kdy se probudíte) zásadně ovlivní Vaši denní aktivitu a také zdraví.

Během spánku prochází náš mozek opakovaně cyklem lehkého spánku (NREM) a hlubokého spánku (REM). Vědci také již podrobně zjistili, co se během obou fází vlastně děje. Během lehčí fáze spánku se ukládají nové vzpomínky do dlouhodobé paměti a dochází tak k uvolňování  „operační paměti” v hypotalamu. Když se pak vzbudíme, jsme schopni se zase něco naučit, ale také máme v paměti uloženy vzpomínky. Funguje to tak, že nestačí se před učením vyspat, ale abyste si něco pořádně zapamatovali, je třeba  spát minimálně již zmíněných 8 hodin - a to alespoň 3 dny po učení! Bohužel pro zastánce drobných neřestí je ověřeno, že alkohol a káva před spaním výrazně negativně ovlivňují kvalitu a hloubku spánku. S hrůzou si vzpomínám na praktiky, které jsem provozoval během studií. Noční učení před zkouškou a následně prohýřená noc po ní.  A důsledek je jasný - skoro vše jsem brzy zapomněl.

Mozek ale navíc umí v nerušeném NREM snění kombinovat všechna fakta, která má uložena, a během noci prostě dát dokupy řešení otázek, na které během dne nedokáže přijít. Periodická tabulka prvků, kterou geniálně vymyslel Mendělejev, se mu v noci zdála. On ji ráno pouze zapsal.  A tady je klíč k inovacím.

Nejcennější dobou spánku pro generování nových myšlenek jsou poslední 2 hodiny před probuzením, kdy je NREM spánek nejčastější. Je to čas, kdy se Vám mimochodem nejvíce zdají sny. Co se ale stane, když každý den zahajuje budík a Vy se nedospíte? O tuto zásadní fázi spánku přijdete.

 

Tipy z mé vlastní praxe

Pokud chcete podávat dobrý výkon a mít dobré nápady, spěte pravidelně minimálně 8 hodin denně. Pokud máte věci kolem sebe zařízené tak, že to nyní není možné, tak to prostě změňte. Přerušíte tak začarovaný kruh, kdy díky chronické spánkové deprivaci máte horší  výkon a můžete kupit i chyby. Díky nižšímu  výkonu a chybám musíte pracovat déle. Tudíž málo spíte.

Učení
Pokud si chcete něco dobře zapamatovat, učte se vyspaní a spěte po učení alespoň 8 hodin minimálně 3 dny. Bez večerního alkoholu a kávy. 

Inovace
Když potřebujete vymyslet něco nového, tak postupujte takto:

  1. Průzkum faktů: Udělejte si „doširoka” rešerši dostupných faktů a těmi nakrmte svůj mozek. 
  2. Pochopení faktů: Pokud něčemu ze získaných informací nerozumíte, tak to v druhém kroku prostudujte tak, abyste to pochopili. Mozek totiž umí vytvořit nové řešení jenom z jemu známých a srozumitelných faktů. 
  3. „Přezdání”: Nechejte si to „přezdát”. Součástí „přezdání” je kvalitní, nerušený a dostatečně dlouhý spánek. Pokud je věc složitá, klidně to může trvat i několik dní.
  4. Dokončete úkol: Po nějaké době se odpočatí a v plném vědomí pusťte do úkolu a dokončete ho. Buď už jej v hlavě v zásadě máte hotový, nebo řešení najdete docela rychle.

Když se Vám podaří prosadit toto i v celém týmu, budete opravdu překvapeni, čeho jste společně schopni.

 

Závěr

Když spíte méně než 8 hodin denně, tak trpíte spánkovou deprivací. Neobelhávejte se, že 7 (či dokonce 6 hodin) je „skoro” totéž.  Na sníženou výkonnost jste už zvyklí a fakticky ani nevíte, čeho byste byli schopni, kdybyste spali více. „Šlehněte si” spánek na 2 měsíce.  Dokud to nezkusíte, neuvěříte.   

Zajímejte se také, kolik hodin vlastně spí lidé, se kterými spolupracujete. Možná jsou protivní, neurotičtí a chaotičtí prostě jenom proto, že jsou chronicky nevyspaní. 

Jaké důsledky na naše zdraví má nedostatek spánku a na druhou stranu, co vše můžeme zlepšením spánku dosáhnout, rozebereme v dalším dílu miniseriálu. 

 

Autor článku: Josef Hajkr, SHINE Consulting s.r.o.
Zdroj: WALKER M.: Proč spíme, Brno: Jan Melvil Publishing, 2018, ISBN 978-80-7555-050-7 

Tip: Doporučuji Vám nechat si tuto skvělou knihu nadělit od Ježíška a následně přečíst. Koupit ji a založit nestačí. Nebo ji nadělte někomu z rodiny a přečtěte si ji pak sami. Zabijete dvě mouchy jednou ranou.

 

Související články

 

Tento web používá cookies za účelem optimalizace efektivního poskytování služeb. Pokud své nastavení cookies nezměníte, chápeme to jako souhlas s jejich užíváním. Další informace