Know-How / Zaměstnanci v éře COVID19: oddělte zrno od plev

Poznejte ty, kdo táhnou, a ty, kdo se vezou. Zajistěte stabilitu své firmy tím, že skončíte s rovnostářstvím a zneužíváním těch schopných a odvážných.

Moje dvě děti chodí do školy. Syn na základní a dcera na gymnázium. Celkem běžná věc. Zajímavý příběh začal v den, kdy kvůli COVID19 do školy chodit přestaly. Dovezl jsem dceru z Brna domů a všichni jsme čekali, co vlastně bude. A bylo. První dva týdny byly strašné. Učitelé uchopili novou situaci tak, jak byli zvyklí. Začali zadávat dlouhé seznamy domácích úkolů a v zásadě přenášeli výuku na rodiče. Tolik úkolů ale děti nedokázaly samy zvládnout, a pokud jste rodiče s dětmi ve škole, tak jste se většinou ocitli v podobné situaci. Jste vysílení z práce, která je nyní vším jiným, než stabilní oázou klidu, a máte doma děti, které potřebují hodně podpory. Nikdo to pořádně neumíte a vzniká docela výbušná atmosféra.

Od beznaděje k naději

Pak se něco začalo měnit. Učitel na základní škole začal experimentovat a postupně stále šikovněji využívat prvků virtuální výuky. Dal všemu jasnou strukturu pomocí týdenních plánů a řady dílčích úkolů a kvízů v EDOOKIT. Nasadil ZOOM na společné výukové hodiny. Pro sdílení založil WhatsApp skupinu. Učitelka angličtiny začala natáčet videa na YouTube.

U dcery na gymnáziu to bylo ještě lepší. Tady bylo jasně vidět, že škola má společnou strategii. Výuka probíhá jednotně v MicrosoftTeams. Zadávání úkolů a jejich odevzdávání se řeší přes MOODLE a klasifikace je v BAKALÁŘÍCH. Používají se videa na YouTube. Děti se učí, pracují. 

Z řeky průměrnosti do bystřin poznání

Během pouhého měsíce se tak stalo něco doslova úžasného. Poté, co jsme děti podpořili, doladili jim počítače, nastavili hesla a pomohli jim překonat počáteční neznalosti, tak nám zásadně ubylo práce. Děti se skutečně učí a jejich počítačová gramotnost vystřelila raketově vzhůru. Najednou vidíme, že toho v některých předmětech umí dokonce víc, než ve škole při frontální výuce. Výuce narušované všemožnými ruchy, inkluzemi a deziluzemi. Je zde prostor opustit širokou řeku průměrnosti a vydat se i do bystřin nečekaných a objevných znalostí a poznání. Má to rytmus i řád. Navíc učitelé objevili i to, v co už ani nedoufali, že ještě někdy nastane. Jedinec, který nedokáže ve škole sledovat ani 5 minut výklad v klidu, má nyní prostě vypnutý mikrofon a když chce diskutovat, tak se musí přihlásit. Skvělá lekce pro tyto mladé lidi! A bude se jim moc hodit, až se budou poprvé ve firmě účastnit virtuální porady týmu. V on-line světě museli bleskově akceptovat to, co jim ve škole nedošlo. Když mluví všichni, není slyšet nic. Mistrovství nezískáváte křikem, ale dlouhodobou a soustředěnou prací. 
 

Na druhou stranu vím, že je také spousta učitelů a škol, kteří to celé pojali jako prázdniny. „Máme přeci překážku na straně zaměstnavatele, chápete"? Ještě tak zadat úkoly mailem. Výuka on-line? „Ale vždyť nástroje na on-line výuku nejsou bezpečné.” „Všichni přeci nemají počítače a internet - to je  sociálně nespravedlivé". „Nabízíte nám (zdarma) podporu? A máte akreditaci u MŠMT? Ne?  Tak to my nemůžeme využít. A hlavně na to nemáme schválné dotace a granty, víte?” V systému, kde jenom vstanete z postele a už porušujete řadu nařízení, si vždy najdete argumenty, že vlastně nemůžete dělat vůbec NIC. V zásadě se pak tito lidé smějí i těm aktivním, podrývají jejich odhodlání a hází jim klacky pod nohy. To my Češi dobře známe a umíme, že? Dobrý den průměrnosti a podprůměrnosti zvláště!  Doporučuji pořad známého youtubera  Karla “Kovy” Kováře Kovy řeší dějiny. Moc pěkný příklad a sonda, co funguje a nefunguje ve výuce dějepisu. 

Se školou je to stejné jako s firmou. 

V přímém přenosu vidíme lekci z leadershipu ředitelů škol, divy odhodlání a hrdinství části učitelů a současně i lenosti, malosti a neschopnosti. Máme tady jasně viditelné ty, co táhnou, a ty, co se vezou. Nutné a užitečné změny, zásadní inovace a zjednodušení se mnohdy dějí navzdory managementu a nastaveným procesům a “best practices”. 

S firmou je to stejné jako se školou. 

Přesně to samé se děje i ve firmách, které vedete, nebo ve kterých pracujete. Vždy tam máte menší část těch, co firmu skutečně táhnou vpřed. Těch, co nehledají důvody, proč něco nejde a nechodí za Vámi opakovaně, abyste za ně něco řešili. K nim můžete připočítat i ty, kdo se přidají a rádi pomůžou, když jim vytvoříte podmínky - střední proud. Jsou solí každé firmy. Ale bohužel také máte ty, které táhnete jako kouli u nohy. Na vše říkají: „NE!”. V dobách hojnosti to většinou neřešíte, protože kydat hnůj není přece příjemná práce. A protože navíc nemáte jak pořádně poznat, kdo táhne a kdo se veze, tak rezignujete. Ti aktivní většinou nebonzují a o zásluhy se aktivně nehlásí. 
Důsledkem je pak i to, že všichni dostanou přibližně stejné odměny. Vždyť jsme jedna firma”. Jaký je potom důsledek? Ti, kdo skutečně táhnou, se cítí dlouhodobě nedoceněni a zneužiti. Ti, kteří si v závětří svých zahrádek užívají “home office” se Vám i těm aktivním smějí. Strašně dlouho trvá, než manažerská praxe přijme i zjevná zjištění behaviorálních vědců. Průměrnost je ale drahá
 
A teď dávejte dobrý pozor!
Nynější krizová situace vytváří skvělou šanci jak poznat, kdo je schopen a ochoten táhnout a kdo se jenom veze. A také je to skvělá příležitost poznat, jestli je šéf leader, nebo není. Je to i velká šance, jak v sobě leadership objevit!

 
Viděl jsem a každý den vidím krásné příklady firem, které za pár týdnů zvládly neuvěřitelné věci. Změnily obchodní model, dotáhly inovace a ještě zdarma pomohly řadě lidí okolo. A pak jsou tu ti, kteří jenom čekají na to, jaká dotace a podpora přiteče. Smrtící kultura nároků, která je důsledkem filozofie: „Hlavně všechno pořádně zdaňme. Co se po zdanění bude ještě hýbat, to co nejvíce zregulujme mnoha stupidními pravidly. A až se to hýbat přestane, tak to dotujme a plácejme se po ramenou, jací jsme pašáci.” 
 
Skončete s rovnostářstvím. Dejte lidem příležitost konat, průběžně oceňujte a podporujte ty, kteří něco dokážou udělat, a hlavně na konci pořádně odměňte a oslavte ty, kdo skutečně konali, když bylo třeba konat. Možná se podívejte i do naší historie. Nemusíte chodit do Washingtonu, Bruselu, Moskvy, nebo Pekingu. Dobrý příklad najdete i u Bati.  

Náš návod

O tom, jak je třeba změnit systém oceňování, mluvíme všichni ze SHINE nahlas už 5 let. 
Tady je srozumitelný návod a příklad, co jsme u nás v SHINE udělali my: Jak jsme využili MOTIV-ACE® pro motivaci lidí a firem zasažených COVID19. Udělejte to také tak. Zaveďte do praxe naše 3 tajemství.  Začněte férově oceňovat své lidi a podpoříte tak jejich motivaci. Myslete pozitivně, hovořte pozitivně, jednejte pozitivně. Není nutné někoho trestat a kárat. Postavte systém na opakované pozitivní zpětné vazbě. Dejte vyniknout těm, kteří umí a chtějí.
Obava, že se na Vás budou zlobit ti, kdo v týmech nechtějí spolupracovat a mají na prvním místě jenom svoje “JÁ”, je oprávněná. Jen ať se zlobí. A hlavně, ať začnou společně táhnout za jeden provaz, nebo (ideálně sami) odejdou. Krizová situace Vám dává možnost prosadit změnu. Zažil jsem to v roce 1989 a v něčem mi současnost tu dobu připomíná. Krizová doba totiž obnažuje charaktery a mnohá stupidní pravidla činí (alespoň na chvíli) neplatnými. 
 
Začal jsem příběhem ze školy a příběhem ze školy také skončím. 

  • Učte hybridně
    • Pokud by bylo na mně, tak bych určitě zachoval určité procento výuky on-line natrvalo. Přešel bych na hybridní výuku - kombinaci výuky ve škole a pomocí počítačů doma. To připraví novou generaci na éru a trendy digitalizace mnohem lépe a účinněji. 
    • To, že klíčem k úspěchu je hybridní výuka (kombinace virtuálních technologií, podpory pomocí mentorů, skupinových interakcí a her) je klíčové zjištění již mé disertace z roku 2002. Toto zjištění je stále platné a dostupnost internetu, “chytrých” mobilů, počítačů a microlearningu to jenom učinilo plošně využitelným. Jak ten čas letí, tak už i angličtina přestala být bariérou. Pokud připravíte i dostatek on-line podkladů, můžete přejít na formu tzv. "Flipped Classroom". Princip je ten, že studenti a žáci si nastudují teorii před společnou studijní hodinou. V rámci ní se pak většina času věnuje procvičování.  
    • Nezbytností je umět on-line nástroje používat a nastavit si parametry videokonferencí tak, aby poměr bezpečnosti a flexibilty byl takový, jaký potřebujete. Pokud máte obavy z instalace SW,  naučte nastavovat schůzky tak, že účastníci nemusí nic instalovat. Např. v ZOOM, či MicrosoftTeams to jde skutečně snadno.
  • Oceňte schopné
    • A také bych masivně odměnil učitele, kteří dokázali zvládnout a překonat mnoho zásadních překážek. Překážek zkostnatělého systému, byrokracie, lenosti a neznalosti. 
  • Zbavte se neschopných a líných
    • Být ředitelem, tak bych se zbavil těch, kdo se nedokázali naučit minimum technologií, aby mohli být dětem prospěšní. Že je nemůžete vyhodit? Chápu. Vivat France!”. Tak jim alespoň nesypte peníze. Kdo se sám neumí učit, nemůže být věrohodným učitelem. Rozhodně ne v roce 2020. Patří do devatenáctého století a do muzea. Jistě se pro ně najde vhodnější místo, kde mohou být užiteční.

 
A toto si zapamatujte: Výše uvedená doporučení platí beze zbytku i pro firmy.
 
Když zavádíte něco nového, počítejte se 4 fázemi: Nejprve Vás budou ignorovat, pak se Vám budou smát, pak na Vás budou útočit. A pak, když dostatečně dlouho vytrváte, teprve pak zvítězíte…

Děkuji všem, kteří konají, když je třeba konat. Jmenovitě děkuji panu učiteli Skrbkovi ze ZŠ a MŠ Pozořice a celému kolektivu učitelů z AKADEMIA Gymnázia z Brna, se kterými jsem měl tu čest se setkat. Tleskám a držím Vám palce.
 


Autor: Josef Hajkr, SHINE Consulting

Doporučení k dalšímu samostudiu z našeho blogu www.jaknazmenu.cz:

Nastavte férové prostředí pro projekty, změny a inovace www.motiv-ace.cz